Přeskočit na obsah
Pokud nemáme radost z přítomné chvíle, znamená to, že neustále prodléváme v minulosti nebo budoucnosti. Jsme ovládáni touhou, strachem a různými emocionálními programy.
Naše přítomná chvíle
Všimněte si, že většina lidí, když mluví, zmiňují události, které dělali v minulosti, nebo ty, které teprve plánují. Toto nás udržuje v úrovni nižšího vědomí. Dalo by se také říci, že zde nejsme v souladu se zdrojem, nebo chcete-li nejsme napojeni. Tím, že budem například stále v mysli řešit budoucnost, nezajistíme, aby byla zářná. Jestliže můžeme něco pro budoucnost udělat tady a teď, tak to udělejme a pokud to nelze, je třeba to přestat řešit, jelikož si zbytečně plníme hlavu oslabujícími myšlenkami.
Zaměřme se na své nitro, jelikož odtud přichází intuitivní vhled, který nám ukazuje, co dělat.
Dáme si příklad ze života: Dejme tomu, že se vám porouchá pračka. K této situaci můžete přistoupit buď tak, že se rozčílíte a zahrnete do toho všechny myšlenky, jako např., že nemáte peníze na novou, že bude oprava dlouho trvat, že se proti vám vše spiklo atd. Můžet ale také vzít celou událost tak, že je zkrátka jen součást vašeho tady a teď a vynechat doprovodné negativní emoce. Sice se vám rozbila pračka, ale není nutné kvůli tomu přijít o svůj klid a rovnováhu, protože vaše nerovnováha a neklid vám pračku neopraví.
Vždy se najde něco, co můžeme zveličit. Můžeme ale na druhou stranu udělat vše potřebné a odvrátit svou pozornost tak, abychom se mohli těšit z něčeho, z čeho se těšit můžeme. Pokud se tedy radujeme z toho, co máme, netrpíme tím, že něco nemáme a vždy nacházíme vše, co je potřeba.
Zdroj: Kniha vyššího vědomí, Ken Keyes jr.